Nebezpečí elektřiny a jak se mu vyhnout

Blesk byl dříve požadován za projev božího hněvu. I dnes je opředen množstvím záhad. Víme, že se jedná o elektrostatický výboj nebývalé síly. Najdeme dokonce lidi, kteří bouřky pronásledují, takzvaní lovci blesků. Pozorovat ho z bezpečí domu s hromosvodem (můžeme poděkovat Prokopu Divišovi), anebo z auta a jiných dopravních prostředků se nemusíte bát. Funguje princip uzemnění či Faradayovy klece a vy jste v bezpečí. Naopak venku v bezpečí nejste, a to prakticky nikdy. Je vyšší pravděpodobnost, že udeří ve vyšších polohách, do vyvýšených bodů. Schoulit se do klubíčka v horských oblastech a nedržet se za ruce vám opravdu může zachránit život, stoprocentní záruku, že se vám blesk vyhne, vám ale nedá nic.

Holé dráty od telefonů a drobné elektroniky nejsou zásadním ohrožením na zdraví, převádí příliš malé proudy na to, aby vám něco udělali. U větších spotřebičů, především kuchyňských, vysavačů apod. – zjednodušeně tam, kde jsou dráty tlustší, vás už mohou nepříjemně kopnout a je lépe neriskovat. Klasické napětí v zásuvce je 230 V. Toto napětí samo o sobě není nebezpečné, ale napětí je vždy přímo úměrné proudu v závislosti na odporu. V případě nehody často v závislosti na odporu vašeho těla, které je dobrý vodič. Vidličky v zásuvkách jsou velká hloupost.

Pokud uvidíte padlé dráty, rychle pryč! Nestačí se jich nedotýkat, i v okolí zhruba deseti metrů může vznikat krokové napětí mezi vaší levou a pravou nohou. Řešení je se vzdálit pomocí miniaturních krůčků s nohami vedle sebe.
Podobně jako u padlých drátů se nemusíte ani dotknout a schytat to, u střech vlaků může přeskočit jiskra. Nelezte na střechy vlaků! Zranění bývají často smrtelná, v opačném případě končí transplantací kůže na obrovské části těla.
Jedno, často opomíjené riziko spojené s elektřinou je riziko blackoutu. Šance, že nastane v následujících padesáti letech je nezanedbatelná. Jeho následkům se bohužel bránit nejde, leda tak rozvojem svých instinktů a sociální inteligence. Pokud nastane, je třeba se nepozabíjet.