Pokud netaháte něco těžkého nebo neděláte nákup obřích rozměrů, zvládnete nákup potravin asi každý sám. U oblečení, případně kosmetiky, bot a dalšího už je to jiné. Tam se nám někdy dobrá rada a kritické oko někoho jiného hodí. Prodavačce se nedá vždycky věřit, může mít hlavně zájem na tom, aby prodala a ne, zda vám to sluší, či ne. Proto je lepší vzít si někoho s sebou. Ideálně kamarádku, sestru nebo partnera. Někoho, kdo vás zná a myslí to s vámi upřímně. A s kým si také rádi popovídáte v přestávce mezi nákupy u kávy a zákusku.
Velká část žen má nakupování tak nějak geneticky uložené v krvi. Prostě je to baví a dokážou strávit v obchodech klidně půl dne, ne-li celý. Podnikají nákupní zájezdy a výjezdy i do zahraničí, pokud mají pocit, že u nás nic dobrého neseženou. Neplatí to pro všechny. Jsou i takové, které mají z nakupování hrůzu, ale není jich tolik. U mužů je to už o poznání horší. Tam je ten poměr obrácený. Minimum má nákupy rádo a užívá si je. Nakupování pro ně bývá utrpením, pokud se tedy nejedná o nějaký obchod s nářadím a pro kutily.
Oblečení by kupovali nejraději přes internet nebo ideálně přijít do obchodu, rychle vybrat, vyzkoušet, případně ani to ne, zaplatit a pryč. Žádné dlouhé rozmýšlení, porovnávání barev a střihů a cen z různých obchodů. Padne, tak to hned beru. Z tohoto důvodu se partner jako doprovod na nákup módy málokdy osvědčí. Stojí vás to nervy jako s malým dítětem. Ale zase na druhou stranu je to právě on, před kým budete kousky nejčastěji nosit a kdo by je pak mohl kriticky ohodnotit a vy jste z toho mohly být nakonec smutné.